Celková bílkovina podává základní informaci o nutričním stavu, funkci jater a ledvin. Vyšetření se provádí pro celkové zhodnocení stavu organismu. Příznaky, při kterých se indikuje toto vyšetření, jsou hlavně náhlé změny váhy a příznaky onemocnění jater a ledvin.

Kreatinin slouží k určení funkce ledvin a při onemocnění ledvin k monitorování léčby. Pokud je jeho hladina zvýšená, ledviny nefungují správně.

Kyselina močová se z těla vylučuje prostřednictvím ledvin. Je to antioxidant, který se významně podílí na antioxidační ochraně organismu. Její obsah v těle by měl být vyvážený v optimálních hodnotách. Pokud dlouhodobě převyšuje hodnoty, je zvýšená pravděpodobnost bolestivé nemoci dny.

Bilirubin je látka žluté barvy, která vzniká v krvi poté, co se rozpadnou červené krvinky, následně se krví dostává do jater a do žlučníku, odkud je spolu se žlučí vyloučen do tenkého střeva, kde pomáhá trávení některých živin a nakonec se ho tělo zbaví stolicí. Bilirubin může poukázat na jaterní poškození, onemocnění jater, uzávěr žlučových cest, hemolytickou anémii nebo metabolický problém se vztahem k funkci jater.

Zvýšený konjugovaný bilirubin v krvi svědčí především o možných onemocněních jater. Porucha vylučování konjugovaného bilirubinu se vyskytuje také při ztíženém toku žluči ve žlučových cestách.

ALT je druh enzymu, který se nejvíce vyskytuje v játrech, malé množství též v ledvinách, srdci a svalstvu. Vyšetřuje se při podezření na jaterní onemocnění.

AST je enzym, který se nachází především v srdci a játrech a v menší míře i v ostatních svalech. Jsou-li játra nebo svalové buňky poškozeny, uvolňují AST do krve. Zvýšenou hladinu AST naměříme při poškození jaterních buněk a také stoupá při infarktu myokardu a dlouhotrvající fyzické námaze.

GGT je enzym, nachází se především v játrech. Slouží ke zjištění onemocnění jater, žlučových cest nebo poškození jater alkoholem nebo rozlišení mezi onemocněním jater a kostí, které způsobují zvýšení hodnot alkalické fosfatázy (ALP).

Alkalická fosfatáza je enzym podporující činnost buněk. Aktivita celkové ALP narůstá především při onemocnění jater (zvláště při městnání žluče) a nemocech kostí. Obvyklé jsou zvýšené hladiny ALP v době růstu v dětském věku, v dospívání a v těhotenství.

Pankreatická amyláza je enzym produkovaný slinivkou břišní při trávení cukrů přijímaných z potravy. Její zvýšená aktivita může poukázat na onemocnění slinivky.

Pankreatická lipáza je trávicí enzym, který se tvoří ve slinivce břišní. Je uvolňována do tenkého střeva, kde se spolu se žlučí podílí na trávení tuků. Zvýšení pankreatické lipázy v krvi je známkou poškození slinivky břišní.

Celkový cholesterol je tuková látka, kterou nezbytně potřebujeme k životu. Podílí se i na metabolismu tuků v organismu. Zvýšená hladina cholesterolu v krvi je důležitým rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních chorob. Čím vyšší je hladina cholesterolu v krvi a čím více je dalších rizikových faktorů, tím vyšší je pravděpodobnost výskytu srdečního infarktu.

Triacylglyceroly jsou tuky uložené v tukové tkáni a slouží jako zásobárna energie. Jejich zvýšená hladina v krvi je jedním z rizikových faktorů ukládání tuků na stěnách tepen a následných komplikací z nedostatečného prokrvení orgánů.

HDL cholesterol bývá také označován jako „hodný“, tedy takový, který naši kardiovaskulární soustavu chrání. Zjednodušeně řečeno – čím vyšší hodnoty HDL cholesterolu nám lékaři naměří, tím lépe.

LDL cholesterol patří mezi krevní tuky, které ovlivňují zdraví našeho srdce a cév. Je také označován jako „zlý“ cholesterol. Jeho hladina by měla být co nejnižší. Zvýšené hodnoty LDL cholesterolu upozorňují na zvýšené riziko vzniku onemocnění srdce.

Je cenným ukazatelem v odhadu rizika aterosklerózy. Vypočítává se jako rozdíl mezi celkovým cholesterolem a HDL cholesterolem. Normální hodnoty jsou 1,50–3,80 mmol/l. 

Aterogenní index plazmy se za pomoci speciální rovnice vypočítá z hodnot HDL-cholesterolu a triacylglycerolů. Výsledek je tím lepší, čím více máme v krvi ochranného HDL-cholesterolu a méně triacylglycerolů. Čím je číslo vyšší, tím větší je riziko srdečně-cévních onemocnění.

CA-125 je protein, který se často nachází na povrchu buněk karcinomu vaječníků a některých normálních tkání. Je jedním z proteinů, spojených s přítomností různých nádorů, nejčastěji však karcinomu vaječníků. Hladiny CA-125 mohou být zvýšeny i u jiných, nenádorových stavů včetně menstruace, těhotenství a zánětlivého onemocnění v pánevní oblasti.

Hladina HE4 se poměrně značně zvyšuje u většiny forem rakoviny vaječníku. Hlavní využití HE4 proteinu je v určení diagnostiky rakoviny vaječníků. Stanovování HE4 se obvykle kombinuje s vyšetřením hladiny markeru známého jako CA 125. HE4 může být zvýšen u některých jiných onemocnění než je rakovina vaječníků (cysty vaječníků, nezhoubné nádory vaječníků, endometrióza, cirhóza jater, rakovina plic, rakovina dělohy aj.). K jistým změnám koncentrace HE4 dochází i v rámci menstruačního cyklu a v těhotenství (falešná pozitivita).

Roma index je výpočet z vyšetření Ca 125 a HE4 pro procentuální odhad epiteliálního karcinomu vaječníku před a po menopauze.

PSA (prostatický specifický antigen) je enzym, který vytváří buňky předstojné žlázy. Jeho hladina se mění s věkem muže. Pomáhá určovat onemocnění prostaty, zejména při odlišení původu zbytnění prostaty (nádorové, jiné) a monitorování při průběhu léčky. Při hodnocení výsledku PSA musí lékař zhodnotit vlastní koncentraci PSA v krvi, věk pacienta, objem prostaty, poměr mezi volným PSA a celkovým PSA.

f-PSA je jedna z forem PSA, nehodnotí se výsledná koncentrace fPSA, ale poměr koncentrací fPSA/PSA.

2proPSA je jedna z forem PSA. Je to nejvíce citlivý a specifický parametr, který přispívá ke zpřesnění pravděpodobnosti rizika výskytu karcinomu prostaty.

Parametr PHI je tzv. index zdravé prostaty. Vypočítává se z hladin PSA, fPSA a 2proPSA. Slouží k hodnocení rizika karcinomu prostaty.

Homocystein je aminokyselina, která se rodí v našich buňkách. Při jeho vyšší koncentraci se vytváří v těle prostředí příznivé pro rozvoj civilizačních chorob. Jeho vyšší koncentrace dráždí cévní stěny a zdrsňuje jejich povrch. „Zlý“ LDL cholesterol se na nich potom snáze uchytí a podporuje tak vznik aterosklerózy, jejímž následkem může být zúžení, až neprůchodnost cév.

Tento parametr souvisí s koncentrací kreatininu, hodnoty poukazující na správnou funkční činnost ledvin. 

Jde o přesnější posouzení přítomnosti časného postižení ledvin. Albuminurií rozumíme zvýšené vylučování bílkoviny albuminu močí, které však nebylo prokazatelné běžnými laboratorními metodami.

Vypočtený poměr vztahu albumin/kreatinin v moči. 

Hodnota kreatininu v moči souvisí s funkcí ledvin. Pokud je jeho hladina zvýšená, ledviny nefungují správně. U zdravého člověka se hodnoty pohybují v rozmezí 8,80–13,30 mmol/l.

Vitamín D je nezbytný pro správnou funkci celého našeho těla. Je potřebný pro vstřebávání vápníku, hořčíku a fosfátů z potravy v tenkém střevě, správnou činnost svalů, ale zároveň podporuje optimální funkci buněk v celém těle.

Hematokrit (HCT) je poměr mezi objemem červených krvinek a plné krve. Jedná se tedy o procentuální vyjádření objemu erytrocytů v jednotce krve. Závisí na počtu a velikosti červených krvinek. Patří do základního vyšetření krevního obrazu. Pokles hematokritu může být odrazem chudokrevnosti, a to především takové, jež jsou založeny na sníženou hladinu červených krvinek a hemoglobinu. Stav je způsoben deficitem železa, zánětem, střevní malabsorpcí, ztrátou krve, selháním ledvin a perniciózní anémií.

Hemoglobin je protein (bílkovina), který obsahuje železo. Nachází se ve všech červených krvinkách (erytrocytech) a způsobuje jejich charakteristickou červenou barvu. Vyšetření hladiny hemoglobinu je součástí vyšetření krevního obrazu a výsledky je nutno hodnotit v souvislosti s výsledky ostatních testů krevního obrazu. Provádí se při vyhledávání, stanovování diagnózy nebo monitorování celé řady stavů a chorob, které mají vliv na erytrocyty nebo množství hemoglobinu v krvi.

Střední objem erytrocytu (MCV) je průměrný objem jednoho erytrocytu. Vyšší hodnoty jsou u megaloblastové anemie, kdy jsou v krvi přítomny megaloblasty-velké červené krvinky. Megaloblastová anemie vzniká při nedostatku vitaminu B12 nebo kyseliny listové. Projevuje se slabostí a únavou a neurologickými obtížemi. Příčina může být buď nedostatečný přísun těchto vitamínů nebo porucha jejich vstřebávání nebo jejich zvýšená spotřeba či ztráty.

Barvivo v erytrocytu (MCH) udává množství hemoglobinu (krevního barviva) v jednom erytrocytu (červené krvince). Výpočet je součástí vyšetření krevného obrazu.

MCHC je hodnota, která udává koncentraci hemoglobinu (krevního barviva) v erytrocytu (červená krvinka). Je tedy ovlivněn jak koncentrací hemoglobinu, tak velikostí erytrocytu. Hodnota je součástí vyšetření krevního obrazu.

Trombocyty (PLT) jsou krevní destičky a představují složku krve, jejíž nejdůležitější funkcí je zástava krvácení. Trombocyty chrání lidský organismus před vykrvácením, a to díky své přilnavosti a schopnosti shlukovat se. Počet destiček bývá stanovován při všech vyšetřeních krve v rámci krevního obrazu.

Erytrocyty (RBC) jsou červené krvinky. Jejich funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic do ostatních tělních tkání. Erytrocyty obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, který váže kyslík. Počet erytrocytů bývá stanovován při všech vyšetřeních krve v rámci krevního obrazu.

Leukocyty (WBC) jsou bílé krvinky, jsou velmi důležité, chrání tělo před patogeny. Počet leukocytů bývá stanovován při všech vyšetřeních krve v rámci krevního obrazu.

Vyšetření revmatoidní faktoru (RF) slouží především k diagnostice revmatoidní artritidy (RA) a k odlišení této nemoci od jiných forem artritid a jiných chorob, které se mohou projevovat bolestmi kloubů, záněty a únavností.