Elektroiontové mikroklima v přírodě, kde je vysoká vlhkost vzduchu, obsahuje průměrně 50 000 aniontů na m3. Ve městech se toto číslo rapidně snižuje. Elektronické přístroje, smog, cigaretový kouř, to všechno způsobuje úbytek záporně nabitých iontů v ovzduší. Čím více je ovzduší znečištěno zmíněnými faktory, tím více lehkých, záporných iontů žádoucích pro člověka se mění na střední a těžké, kladné ionty.
To způsobuje mimo jiné únavu, pocit „vydýchaného“ vzduchu, u citlivých jedinců mohou přicházet bolesti hlavy a poruchy spánku. Rozdíl mezi vzduchem plným záporných iontů a vzduchem úplně bez nich lze přirovnat k rozdílu mezi sladkým pečivem s minimem vitaminů a čerstvou zeleninou, která jich má spousty. Proto se doporučuje vzduch v místnosti ionizovat.
Umělá ionizace
V České republice neexistují normy na koncentrace záporných iontů v ovzduší. Nemůžeme tedy říci, kolik přesně iontů v m3 bychom měli mít doma. Rozhodně ale platí, že čím víc jich bude, tím lépe. Vzduch můžeme doma ionizovat pomocí takzvaných ionizátorů, laicky řečeno čističek vzduchu se zabudovanou ionizační složkou. Nejmodernější přístroje jsou konstruovány tak, aby se kladné ionty ihned zachytily a ovzduší se obohatilo pouze o ionty záporné, z hlediska biologického působení na člověka potřebné a žádoucí.