1) optimální šíře nabídky
Marketing restaurací se opírá o tzv. paradox volby, vycházející z teorie psychologa Berryho Schwartze. Ta říká, že čím větší výběr máme, tím víc nešťastní a zmatení se ve skutečnosti cítíme. Ideální počet jídel pro snadný výběr a zároveň pro zachování pocitu, že máme dostatek možností, je sedm: sedm předkrmů, sedm hlavních jídel, sedm druhů salátu... Schválně někdy zkuste počet jednotlivých druhů pokrmů v jídelníčku restaurace spočítat!
2) vizualizace
Naši volbu ovlivní i přidané fotografie jídel. Kromě toho, že láska prochází žaludkem, také víme, že první jedí oči. Pokud je pokrm vyobrazen dostatečně lákavě a realisticky, zvyšuje se šance, že si jej zákazníci objednají, i když si třeba původně chtěli dát něco úplně jiného.
3) dostatečný popis surovin a celého chodu
Z psychologického hlediska vzbudí podrobnosti v zákazníkovi dojem, že za své peníze dostane něco víc než jen oběd. Dostane informaci. Ví, co bude jíst a odkud zmiňovaný oběd pochází. V současnosti jsou vzhledem k trendu konzumace lokálních potravin magickým zaříkávadlem slova jako místní, sezónní a samozřejmě také bio.
4) pocit nostalgie
Většina z nás vzpomíná na dětství ráda – vybavuje si příjemnou vůni čerstvých buchet nebo poctivé bramboračky. Proto se v gastronomii tak často setkáváme s přívlastky jako babiččin, tradiční, domácí nebo s přirovnáním „jako od maminky“.